O RE:CENTu

RE:CENT (Celým názvem: RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury) vznikl v roce 2012 při Semináři dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně jako Centrum raně středověkých studií, aby vdechl život studiu předmoderních dějin, přinesl do něho kreativitu a podpořil skutečnou spolupráci napříč obory. Tento cíl naplnil a postupně se proměnil v živoucí prostor pro zprostředkování dialogu mezi vědci, studenty a veřejností.

V tuto chvíli, kdy RE:CENT pokračuje v hledání nových cest ke studiu kultur předmoderního světa, jejich moderní recepce a pozdější reinterpretace, chceme zároveň zdůraznit, že se z našeho centra stalo také místo pro kreativitu a uměleckou tvorbu. RE:CENT se stal platformou, ve které se setkávají grafičtí designéři, ilustrátoři, filmaři, popularizátoři vědy, novináři i mediální specialisté. Tento tým vytváří časopisy, knihy, filmy, podcasty, umělecká díla i obsah pro sociální sítě.

RE:CENT pořádá konference, workshopy, terénní exkurze a cyklus veřejných přednášek (StředověC JinaX) s cílem bourat hranice mezi akademickým světem a veřejností. Snažíme se vytvářet díla, která inspirují nejen kvalitním obsahem, ale i jedinečným designem.

V dialogu s veřejností chceme v RE:CENTu sdílet silné příběhy a nabízet nové pohledy na současné společenské a kulturní otázky skrze obrazy, umění a historii. Věříme, že kritické porozumění minulosti nám v dnešním politickém a společenském kontextu může pomoci lépe pochopit příčiny marginalizace – ať už jednotlivců nebo celých komunit. Minulost vnímáme jako oblast, kde je možné hledat odpovědi na palčivé problémy současnosti. Chceme ukázat, jak silné, krásné a emocionálně nabité může být dědictví předmoderních vizuálních kultur i pro dnešní svět.

Od roku 2014 vydává RE:CENT mezinárodně recenzovaný časopis Convivium: Exchanges and Interactions in Premodern Cultures, který je otevřeným fórem pro špičkový uměleckohistorický výzkum z celého světa. Časopis vychází v tištěné i digitální podobě a díky úzké spolupráci s umělci a grafickými designéry patří mezi esteticky nejvýraznější časopisy v oblasti dějin umění. Od roku 2024 vydáváme také český časopis re:vize, který nabízí eseje, rozhovory a kratší zamyšlení určená široké veřejnosti. Věnuje se propojení vědy, historie a aktuálních společenských témat.
Convivium, re:vize a knižní edice připravované týmem RE:CENTu tvoří prostor určený ke sdílení znalostí a vášně pro (nejen) středověké umění s lidmi po celém světě.

prof. Ivan Foletti, M.A., Ph.D., vedoucí Centra

KNIHOVNA HANSE BELTINGA

Jeden z nejvýznamnějších historiků umění, Hans Belting (1935-2023), společně s Christou Belting-Ihm, daroval Centru pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění FF MU svou sbírku literatury o středověkém umění, což umožnilo vznik knihovny pojmenované právě po dárci. Kvalitou sbírky tak Centrum získalo zázemí na úrovni nejlepších evropských institucí.

Darovaná knihovna obsahuje několik hlavních pilířů, které jsou pro studium středověkého umění nezbytné, ale dosud ve střední Evropě chyběly. Jde především o literaturu věnovanou rukopisům (zejména z východního prostředí a Apeninského poloostrova), Konstantinopoli, Benátkám, jižní Itálii, Římu, Ravenně, Rusku a Kavkazu. Knihovna Hanse Beltinga zahrnuje nejen rozsáhlou literaturu ke studiu středověkého umění, ale také vzácná faksimile (např. Vídeňská geneze, Chludovský žaltář, Utrechtský žaltář, Rotulus Exultet ad.). Nemalá část sbírky je soustředěna ke studiu monumentálního umění celého křesťanského východu, od Konstantinopole, přes Kavkaz až po Egypt a Sýrii. Důležitá sekce je také věnována kultovním obrazům, takzvaným „ikonám“. Dalšími pozoruhodnými oddíly knihovny jsou desítky svazků řeckých i latinských pramenů či rozsáhlá kolekce tematizující chrám sv. Marka v Benátkách. Součástí sbírky jsou i řady několika periodik, především Dumbarton Oaks Papers a Jahrbuch für Antike und Christentum či Münstersche Mittelater-Schriften. Za zmínku rovnež stojí ohromující sbírka několika stovek separátů – dnes již vymírající formy odborné literatury – často s věnováním od takových veličin oboru, jako byli Kurt Weitzmann, Ernst Kitzinger či Richard Krautheimer. Cenným darem je rovněž část Beltingova archivu. V brněnské knihovně se tak zájemce bude moci seznámit například s kompletní donátorovou fototékou, s jeho zápisky i s několika nevydanými rukopisy článků.

Knihovna je přístupná všem zájemcům, zejména specializovaným badatelům z České republiky, ale i studentům, kteří doposud museli za literaturou často cestovat do zahraničí. Nachází se v prostorách budovy „K“ Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v ulici Veveří v Brně. Dvacet šest studijních míst a především přímý přístup ke knihám poskytuje badatelům studijní prostor a příjemné pracovní podmínky. Samotné prostory knihovny mohly vzniknout především díky významné podpoře děkana FF MU Milana Pola a vedoucího Semináře dějin umění Ondřeje Jakubce.

CENA HERBERTA L. KESSLERA

Výbor Centra pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury již od roku 2017 každoročně s radostí uděluje Cenu Herberta L. Kesslera, pojmenovanou po jednom z nejvlivnějších historiků středověkého umění a zakládajícím členu Centra. Herbert L. Kessler poskytl rozhodující inspiraci a impuls nejen pro rozvoj Centra a jeho intelektuálních základů, ale také pro základy jeho periodika Convivium. Cena je udělována osobám, které se významně zasloužily o podporu a rozvoj Centra pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury a jeho aktivit. Předává se každoročně v rámci vánočních oslav Centra v Brně.

Nositelé Ceny Herberta L. Kesslera

2023 – Anna Kelblová
2022 – Michele Bacci
2021 – Vincent Debiais
2020 – Jiří Kroupa
2019 – Tanja Michalsky
2018 – Elisabetta Scirocco
2017 – Ondřej Jakubec

Cena Spolku přátel RE:CENTu

S cílem podpořit mezinárodní excelenci a vícejazyčný výzkum založil Spolek přátel Centra pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury (SP RE:CENTu) každoroční cenu za nejlepší knihu o středověkém umění (včetně všech předmoderních světových kultur). Cena je udělována každoročně ke konci roku nebo později. Výběrovou komisi řídí Michele Bacci (Université de Fribourg) a Ivan Foletti (Masarykova univerzita, Brno) a jsou v ní zastoupeni přední odborníci v oboru z celého světa.

Přijímáme příspěvky v angličtině, francouzštině, italštině, němčině, španělštině, portugalštině, řečtině nebo ruštině. Předpokládá se, že autor(ka) publikace je současným členem/-kou Spolku přátel RE:CENTu (chcete-li se stát členy, navštivte stránku členství na našich webových stránkách).

Autor vítězné knihy obdrží 1000 € nebo naše publikace v hodnotě 1200 €.

Nositelé Ceny Spolku přátel RE:CENTu

2025 – Vincent Debiais
2024  Michael Bintley & Pippa Salonius
2023 – Licia Buttà
2022 – Amy Neff

Cena Spolku přátel RE:CENTu 2025

ADVISORY BOARD

Starting from October 2019, the Center for Medieval Visual Cultures and Research Communication is honored to have established an advisory board composed of international and confirmed scholars of the field of art history.

The main objective of this board is to provide mentorship and advice regarding the scientific and publishing activities of the Centre. Since the Centre, now seven years old, and its periodical Convivium, have made an integral part of the study and research process to share ideas and experiences, the gatherings of the board will be also be an occasion for scholars to regularly meet in Brno, and, on those occasions, to organize authentic convivia.

MEMBERS OF THE ADVISORY BOARD:

Michele Bacci (University of Fribourg)

Hans Belting (Zentrum für Literatur- und Kulturforschung, Berlin)

Klára Benešovská (Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague)

Philippe Cordez (Deutsches Forum für Kunstgeschichte, Paris)

Sible de Blaauw (Radboud University, Nijmegen)

Francesca Dell’Acqua (Università di Salerno)

Jaś Elsner (University of Oxford)

Finbarr Barry Flood (New York University, Silsila Center for Material Histories)

Ondřej Jakubec (Masaryk University, Brno)

Herbert L. Kessler (Johns Hopkins University, Baltimore)

Jan Klípa (Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague)

Tanja Michalsky (Bibliotheca Hertziana, Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte, Rome)

Bissera Pentcheva (Stanford University)

Serena Romano (University of Lausanne)

Elisabetta Scirocco (Bibliotheca Hertziana, Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte, Rome)